Toulky přerovským děkanátem

Farnost Měrovice nad Hanou

První písemná zmínka o obci je z roku 1466 v Zemských deskách olomouckých, tehdy se ovšem psala Mirowicze a patřila k majetkům olomouckého biskupství, daným králem Zikmundem do zástavy spolu s celým kojetínským panstvím. Panství měnilo držitele při různých prodejích a postoupeních zástav a skoro v každé listině se obec jmenuje jinak. Dnešní jméno Měrovice se objevilo teprve v roce 1567 jako Mierowicze.

Když začaly tereziánsko-josefinské reformy, pravděpodobně i měrovičtí chtěli dosáhnout obnovení vlastní farnosti. Od roku 1766 totiž z nějakého blíže neznámého důvodu němčický farář Stehlík v knize kostelních účtů začal vést němčické a měrovické účty odděleně. Dočkali se až v roce 1812, nejprve tzv. lokalie, ještě pořád podřízené němčickému faráři, již spravoval lokální kaplan, bydlící v Měrovicích. Obec měla tehdy 70 domů a 594 obyvatel.

Při opravách kostela sv. Bartoloměje v roce 1946 a 1994 se po odstranění poškozených omítek objevila ostění několika zazděných gotických a snad i románských oken, která byla zrušena při různých přestavbách, takže se dá jeho vznik položit do raného středověku. Jistotu máme ze zápisu v děkanské matrice 1764, že kostel byl jednolodní kostel a byl postaven z „pevného materiálu“ (kamene a cihel), povinnost jeho údržby měla obec. Kostel byl v roce 1811 znovu požehnán, protože v roce 1801 zasáhl obec katastrofální požár a kostel vyhořel. Od roku 1811 se počítá také samostatná duchovní zpráva obce Měrovice, které spadaly do správy Němčic nad Moravou. Dne 27.8.1911 byl kostel slavnostně posvěcen. V roce 1998 Ministerstvo kultury zapsalo kostel sv. Bartoloměje za kulturní památku. Dnešní farnost Křenovice má asi 700 obyvatel.

Farnost Měrovice n. H. má menší kostel, který je zasvěcený sv. Bartolomějovi (patrocinium 24.8, posvěcení 27.8.). V neděli dochází do kostela pravidelně asi 50 věřících. Náboženství navštěvuje 20 dětí. Pravidelné bohoslužby bývají ve čtvrtek v 18 hod. a v neděli v 7:30 hod. V roce 2015 byla k farnosti Měrovice n.H. přiřazena obec Stříbrnice. Tato obec patřila do farnosti Vrchoslavice. Vrchoslavice patří do okresu Prostějov. Jelikož obec Stříbrnice patří do okresu Přerov, bylo logické, aby byla tato obec „přifařena“ k Měrovicím.

Co se týká náboženského života, bývají v Měrovském chrámu pokřtěny tak dvě děti za rok, pohřbů bývá 6 a svatba tak jedna za dva roky. Farnost tvoří také část romského etnika (asi 200 obyvatel). První Romové přišli do Měrovic z Východního Slovenska v 90. letech minulého stol. Do kostela chodí pravidelně asi 20 Romů. Přinesli si s sebou víru a zbožnost svých rodičů, kterou se snaží žít i v Měrovicích. Nechávají děti křtít, a snaží se je vychovávat křesťansky. Jen pro zajímavost v roce 2013 přijalo svátost biřmování z této farnosti 13 Romů! Farníci se každodenně scházejí v kostele k modlitbě sv. růžence a k dalším modlitbám, a tak chtějí dodržet přání posledního faráře P. Josefa.

Mezi nejdůležitější osobnosti farnosti Měrovice nad Hanou patří světově proslulý malíř Martin Ferdinand Chvátal (Quadal) (*28.10.1736 Měrovice, +11.1.1809 Petrohrad). První vzdělání získal v němčické farní škole. Později absolvoval Vídeňskou akademii a pracoval na různých evropských uměleckých centrech (Londýn, Řím, Florencie, Petrohrad atd.). V Petrohradě se stal Chvátal dvorním malířem cara Pavla I. a jeho nástupce Alexandra I.

Z obce Stříbrnice pocházel Mons. Josef Vrana, biskup (*17.10.1905 Stříbrnice, +30.11.1987 Olomouc). Dne 5.7 1928 přijal kněžské svěcení. Byl profesorem kroměřížského chlapeckého gymnázia. Dne 4.3.1973 obdržel v Olomouci biskupské svěcení. Jako biskup postupně vykonal pastorační návštěvy ve všech děkanátech, biřmoval, světil nové oltáře a vybavení kostelů po liturgických úpravách podle ustanovení liturgické reformy II. vatikánského koncilu.                                                                                        P. Pavel Ryšavý

Farnosti/organizace: 
Ostatní třídění: 
Druhy obsahu: